KAPITOLA ČTVRTÁ > Nečekaná návštěva..

6. srpna 2010 v 12:22 | Catherine Hair..//<3 |  > Zvláštní holka
© Catherine-Hair.blog.cz
+ Z ničeho nic se rozvalili dveře a v nich stál ten kluk ,kterého jsem viděla ráno ve škole.Měl delší blond vlasy a myslím ,že hnědé oči.

+ Když mě zpozoroval chvíli (asi 7 vteřin) na mě koukal ,pak trochu zrudl ,zašeptal něco jako promin' a otočil se.Já byla asi trochu víc v šoku než on (přece jen ten kdo byl zabalený v ručníku jsem tu byla já ) a tak jsem po pár vteřinách vstala a zeptala se..


Já: Co tu děláš..?? A kdo vlastně si..??
On: Promin' ,nevěděl jsem ,že tu ještě někdo bude..Jen jsem si přišel pro hodinky..
Já: (Podívala jsem se na hodinky ,které jsem tím šokem stiskla o něco víc ,než jsme měla v plánu.A taky jsem zpozorovala krev a sklo,které bylo zrovna zabodnuté v mé ruce.)
Tady jsou..a promin' nevšimla jsem si jich a stoupla na ně..
On: (Otočil se a koukl na hodinky a pak na mě a zase zpět na hodinky.)
Já: (Okamžitě jsem ze sebe vychrlila omluvu ještě jednou s tím ,že mu to samozřejmě zaplatím.)
On: (Pootevřel ústa ,jakoby chtěl něco říct ,ale pak se jen usmál.)
No hodinky tikají ,jak slyším ,ale ty máš ruku od krve.
Já: (Podívala jsem se na ruku ,která ještě pořád držela hodinky.)
A jo promin' tu máš ,at' nejsou i od krve.
(Super jsem fakt nešika takhle si pořezat ruku o malí hodinový sklíčko..)
On: (Znovu se usmál) Však ony by to taky nějak přežily.Ale ty bys s tím měla někam jít.(Ukázal na mou ruku)
Já: (Automaticky jsem udělala krok dozadu ,přece jen ho neznám.Ale asi to byla chyba.Okamžitě jsem ucítila hrozné bodnutí do chodidla.Super ,když jsem stoupla na hodinky zapíchla jsme si do chodidla sklo.To už snad ani není možný jaký já jsem idiot.)
Já: (Automaticky jsem udělala krok dozadu ,přece jen ho neznám.Ale asi to byla chyba.Okamžitě jsem ucítila hrozné bodnutí do chodidla.Super ,když jsem stoupla na hodinky zapíchla jsem si do chodidla sklo.To už snad ani není možný jaký já jsem idiot.Trochu jsem škobrtla ,ale ustála jsem to.)
On: (Podíval se na mě ,teda spíš na moje nohy ,které se trochu klepaly.)
No myslím ,že by ses měla oblíct.Hodím tě do nemocnice.
Já: Ne ne..to je dobrý ,vždyt' je to jen kousek skla.
On: (Pousmál se.)
A to myslíš to ,co máš vražený v noze ,nebo to v ruce..??
Já: (Trochu jsem zrudla nad tím jaký jsem idiot a sklopila mírně hlavu ,aby mi vlasy zakryli obličej.)
Tak ok ,máš pravdu.Ale zvládnu to sama.
(Udělala jsem pár kroků směrem k šatnám ,ale sklo zabodnuté v chodidle hrozně bolelo a já nechtěla ,aby to věděl ,protože by mě pak chtěl určitě do tý nemocnice odvést.Ale když jsem dělala asi 3tí krok ,tak mi z úst uklouzlo malé Sss..)
On: (Otočil se ke mě a rukama naznačil ,abych zůstala stát.)
Počkej tady ,dojdu ti pro tvý hadry.
Já: (Co jsem měla dělat ,prostě jsem tam jen stála a čekala.)
On: (Hodil po mně moje věci a odešel za dveře.)
Počkám vedle ,aby ses mohla převlíct.

 


Komentáře

1 R.A.C.H.E.L R.A.C.H.E.L | Web | 30. srpna 2010 v 22:05 | Reagovat

Tak ten je úžasně milej!!! ♥ =D =)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.