KAPITOLA DESÁTÁ > Jeho jméno..

6. srpna 2010 v 12:51 | Catherine Hair..//<3 |  > Zvláštní holka
© Catherine-Hair.blog.cz
+ Zvedl mě ,očividně bez větších obtíží a zanesl mě do domu.Tam mě posadil na gauč a sám si sednul na křeslo proti mně.

+ Hlavní záchvat pláče už jsem měla za sebou ,a tak už mi ted' tekly z očí jen tichounce kapičky slz.Obličej jsem si otřela rukávem. (Já vím je to hnusný ,ale co.) Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj.(Do háje pořád nevím jak se jmenuje.)Jeho oči se na mě dívali smutným a přesto chápavým pohledem.Na tváři vykouzlil nádherný poloúsměv a zeptal se.


On: Už je ti líp.?
Já: Ani ne ,ale děkuju že si tu se mnou.Obvykle taková nebývám. (Sklopila jsem hlavu ,protože slovo obvykle ..bolelo..Obvykle tu byl Jack..Ale není.Už ne..A kvůli mně..)
Víš většinou si nezvu cizí lidi až do domu a nepromáčím jim oblečení. (Při pomyšlení na jeho mokrou košili jsem se musela trochu usmát,ani nevím proč.)
On: No vlastně ,ty jsi mě nepozvala.Já se pozval sám.(Další jeho úsměv) A no..snad to nevadí.?
Já: Ne ne ,v pohodě.To je to poslední ,co by mi ted' vadilo.Jenom..jak se vlastně jmenuješ.?
On: Oh ,jo ,promin'.Ani sem se nepředstavil.Sem Petr.Teda vlastně Peter Gale ,ale všichni mi říkají jen Petr.

Já: A..ehm..ok..=)
Petr: A ty si Sinthy ,že.?
Já: (kývla jsem hlavou ,že ano.)
Petr: Tak co se ti vlastně stalo.? Vypadala si hůř ,než mrtvola.A to neber nijak zle. (Posmutněla jsem ,a on si toho všimnul a tak hned mluvil dál.)
Ne promin' ,nechtěl jsem rýpat.(Omluvně se na mě podíval a trochu svěsil koutky.)
Já: K čertu ze vším..(Sklopila jsem pohled k zemi a snažila se vymyslet ,jak mu to vysvětlit.On to však asi pochopil jinak a přesedl si ke mně na gauč a objal mě přes záda.Se slovy.)
Petr: To bude dobrý.Už neplač ,určitě to není tak hrozné jak se zdá.
Já: (To už jsem zase popotahovala a snažila se zdusit vzlyky.) Ale je.Můj malej bráška odjel s otcem a je to jen moje vina.Moje..Už se nevrátí.Budou mě nenávidět.Všichni mě budou nenávidět..(A už to na mě zase de..Za chvíli se rozbrečím jako malý dítě.)
Petr: Ššš..to bude dobrý..


+ Než jsem si to uvědomila byla jsem v jeho náručí a on mě konejšil a zároven' se snažil dozvědět víc.

 


Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 6. srpna 2010 v 12:51 | Reagovat

zdravím. docela zajímavá část příběhu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.